Lovkyně Naomi - první 3 díly

29. 03. 2010 | † 30. 09. 2015 | kód autora: 0rt

                                                                         ÚVOD

 

S trhnutím jsem se probudila.,,Co to bylo za ránu?" ptala jsem se sama sebe.Přistoupila jsem k oknu. Venku byla pěkná buřina. ,,To nejspíš hrom byla ta rána."V tu  jsem na mém psacím stole spatřila dopis, dopis psaný krví. Opatrně jsem ho vzala do ruky a předčítala si ho potichu pro sebe:

                         Milá Naomi,

                      My jsme už dál nemohli, museli jsme

                       upírům podlehnout.Utíkej rychle do kostela

                       na hřbitově, tam budeš v bezpečí!

 

                                                      S láskou

                                                               máma a táta

 

 

     Rozbrečela jsem s...

.... ,,Kreténi, fakt kreténi ti upíři!!!Já je ale pomstím!" Utřela jsem si slzy a vydala  jsem se a hřbitov.

     Běžela jsem co nejrychleji, hřbitov byl hned za rohem, tak jsem tam hned dorazila. Doběhla jsem ke dveřím do kostelíka. Bylo zavřeno!

     Najednou se zamnou někdo zachechtal. Byl to upír s dlouhými černými vlasy, bylo jich celkem 8.

      Z koutu hřbitova se sem začali blížit dvě postavy. S oddechem jsem zistila že to další upíři nejsou.Dívka o něco starší než já si mě všimla a zpustila na upíry: ,,Nechte jí bejt! Máte přece mě!

     Upíři se otočili. ,,Snad je to moje záchrana" zadoufala jsem.

   

MOJE HODNOCENÍ: Myslím, že na mojí první povídku docela dobrý, ale jinak to mohlo být lepší

 

                                                                 I. KAPITOLA

 

-Díky za záchranu před těmi...

-Upíry, to byli upíři. Usmál se neznámí.

-A kdo byla ta holka co sem přišla s tebou? Teda promiňte já jsem Naomi.. řekla jsem.

-To je moje přítelkyně Katy a já jsem Rob, jinak těší mne, představil se a  zdvořile mi podal ruku.

    Je hezký a má takový krásný úsměv, škoda že je zadaný, pomyslela jsem si. 

-Abys věděla, jsme lovci upírů a prostě je zabíjíme a ničíme. Jde nám ale 99 % o   život,vysvětloval.

- jo, chápu. Ale neměli bychom teď pomoci Katy?

-  Ano, máš pravdu honem!

  Rychle jsem utíkala,moc jsem mu nestačila tak vždycky na mně někde počkal. Běželi jsme už dost dlouho a já jsem najednou upadla. Otočil se. Chtěla jsem se rychle zvednout, ale nešlo to bolela mě strašně noha. Mám jí asi zvrtnutou křikla jsem na něj.

,,To snad ne! No nic musím tě vzít na záda a donést tě k jednomu známému.." smutně se usmál.. "On ti pomůže."

,,Ale co Katy?!"

,,Ta se o sebe snad postará.. Stejnak to auto nedohoníme.." ukázal prstem do kopce ,,už je tamhle.."

 ,,Dobře a je to daleko k tomu známému?"

,,Kousek, musíme se vrátit na roh támhleté banky a pak zahnout za ní a v takovém hodně prosvětleném baráku bydlí. Ten dům nikdy nepřehlédneš.", posadil si mě znovu na záda a vracel se k bance a pak zahnul do ulice jak přesně říkal. Měl pravdu dům se opravdu nemohl přehlédnout! Byl celý na žluto namalovaný, prostě krása.

   ,,Ahoj Oskare!!Promiň že otravuji ale nemohl bych u tebe nechat Naomi? Šly po ní upíři tak jsme jí s Katy zachránili jenže upíři unesli Katy, a když jsme jí chtěli zachránit tak si Naomi zvrtla ošklivě kotník. Snad se o sebe Katy postará.", zadoufal Rob

   ,,OK Robe vem jí sem a až budeš moc tak si ji zas vyzvedneš předpokládám že u mě zůstane přes noc, tak jí připravím pokoj pro hosty..", snažil se pomoct Oskar.

   ,, Jo to asi bude muset. A myslím že by se měla prospat. Prosím tě když tak jí zkus něco udělat s tím kotníkem." Poprosil ho Rob a položil mně na pohovku v obýváku. Rob s Oskarem odešli do vedlejší místnosti a na něčem se dohadovali. A já jsem usla. 

 

                                                                                               I...


.... KAPITOLA - OBÁLKA

Probudila sem se. V noci často nemůžu spát, s kotníkem to nevypadá pořád nejlíp a celej den nic nedělám tak je energie hafo.Ale už se musím schopit... Někde potřebuju sehnat Roba, dělám si o Katy starosti, ale Oskar mi nechce dát na něj žádnej kontakt, začínám z toho mít depku. A ještě mi k tomu přidává to, že sem už dlouho nebyla v práci  a nevím, jak mi tam budou dlouho držet volný místo. Další problém je pošta, nevím jestli mi za ty 2 tejdny něco nepřišlo, ale Oscar říká, že je  moc nebezpečné tam jít.

      Potom se mi podařilo usnout, ale moc sem se nevyspala. Potřebuju se dostat domů a to nutně!!!

      Ráno, když sem se probudila, tak Oscar už snídal.

 ,, Dobrý ráno Ozi!!"

 ,, Dobrý", usmál se na mě a ukázal už na připravenou snídani.

 ,, Díky, ale dohodli jsme se, že budu snídaně dělat já!" vynadala sem mu s úsměvem od ucha k uchu.

 ,, Pro jednou se snad na mě nebudeš zlobit, ne?"

 ,, To teda nevím, asi bych tě měla potrestat!" nerušila sem srandu.

   Od doby kdy mě se Rob přinesl, spolu líp komunikujem, od začátku mi to přišlo, jako kdyby mezi náma něco skřípalo.  Ale začínám si uvědomovat, že by mezi námi něco mohlo být. A musím přiznat, že by mi to rozhodně nevadilo.

 ,, Ozi?"

 ,,Ano? Co máš na srdci, připadáš mi trochu zaražená" zamračil se.

 ,, Víš, potřebovala bych si zajít domů, jestli mi něco nepřišlo a tak."

 ,, Už sem ti přece říkal, že je to moc nebezpečné!!!" obořil se.

 ,, Prosím, nepůjdu tam přece v noci!!"

 ,, No dobře, ale půjdu s tebou, pro všechny případy. Nechci tě tam pouštět samotnou."

 ,, Oukej, samotná bych tam nešla. Tak třeba zítra?"

 ,, To by šlo" mrkl na mě spiklenecky. Ale teď si musím něco zařídit."

 ,, Hmm, tak ahoj!" byla sem smutná že de pryč, nudím se tady a televize mám už dost.

 

          - O 2 hodiny později-

Dívala sem se na televizi, v tom někdo zaklepal na dveře do obýváku.

 ,, Baf!!" byl to Ozi a v dobré náladě.

 ,, Lek !!! oplatila sem mu..

 ,, Něco tu pro tebe mám, chceš to?"

 ,, No jasně!! Ale co to může být?" otázala sem se a on mi podal obálku.   

 ,, Se mrkni!" a usmál se, tím úsměvem, který na něm nejvíc zbožňuji.

 

 

 

                                                                                 pokračování příště...

 

                                                                              

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.